Kecy a politika

Ve speciálu Kecy a politika probereme úlohu tajné policie minulého režimu (Státní bezpečnosti, zkráceně StB). Tato tajná služba se lišila od podobných speciálních služeb demokratických zemí tím, že ve svých rukou nejen shromažďovala informace, ale také aktivně vyslýchala, mučila a konstruovala politické procesy. V padesátých letech se dokonce komunistickým politikům vymkla z rukou a postavila se nad ně.
Padesátá léta jsou skutečným temnem českých dějin, kdy Češi vůči Čechům masově páchali nezákonnosti. Dobře o tom vypovídá kniha autorů Hejla a Kaplana s názvem Zpráva o organizovaném násilí. Když po listopadu 1989 padl komunistický režim, očekávalo se, že důstojníci StB ponesou odpovědnost za jimi organizované nezákonnosti a často i justiční vraždy. Výsledkem je méně než deset důstojníků StB odsouzených k nepodmíněným trestům.
V roce 2019 byl podle skutečného příběhu odbojáře Pravomila Rajchla natočen film Staříci. Rajchl, účastník druhého i třetího odboje, chtěl zastřelit justičního vraha, prokurátora Karla Vaše. Ten v padesátých letech přišel s více než stovkou trestů smrti pro demokratické odpůrce komunistického režimu. Významně se podílel na justiční vraždě generála Heliodora Píky, který byl za druhé světové války velitelem československé vojenské mise v Sovětském svazu. Rajchl tam vstoupil do jednotky a bojoval u Sokolova, Kyjeva a Bílé Cerkve.
Dvanáct let čekal na odsouzení Karla Vaše. V roce 2001 byl bývalý rudý prokurátor odsouzen k sedmi letům vězení za podíl na justiční vraždě. Vrchní soud však trest zrušil z důvodu promlčení a Nejvyšší soud to potvrdil. Rajchl se proto rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou, ale den před útokem na Karla Vaše zemřel.
Měl z hlediska vyššího principu mravního právo ho zastřelit? O těchto a dalších příbězích v novém speciálu podcastu.

Česká veřejnost už doufala, že nekonečný politický seriál na téma Češi na summitu NATO skončí. Tak nějak se pociťovalo, že prezident Pavel nebyl tak úplně izolovaný, jak ohlašoval ministr zahraničí Macinka, ani to neskončilo jasným vítězstvím premiéra, jak ohlašovalo okolí Andreje Babiše.
Premiér však po návratu neudržel nervy na uzdě a ve svém pravidelném nedělním „príhovoru“ se pokusil udělat z bílé černou. Svůj zbytečný konflikt s prezidentem tak znovu rozfoukal a nepřímo dal najevo, jak mu nepovedené angažmá během summitu leží v žaludku.
Výsledkem jeho angažmá bylo trapné podání ruky americkému prezidentovi a fakt, že na setkání špiček zemí NATO musel mluvit až jako poslední a ještě zkrátit svůj projev na dvě minuty. Aby tuhle blamáž překryl, ostře zaútočil na prezidenta republiky, který mu mezitím vyslal několik přátelských podání rukou.
Proč ovládly stát tyhle neproduktivní spory?

Speciál se Zdislavou Pokornou o světě Pavla Tykače, životě v okolí jeho dolů a obnově severních Čech. Podaří se mu pomocí Motoristů přetlačit stát a ušetřit miliardu, kterou by měl poslat obcím v okolí dolů za změnu formy rekultivace?
Jak dokázal Tykač změnit a formovat Radu České televize a pomocí svých radních rozvrátit největší veřejnoprávní médium? A pak si koupil Mafru a přestalo ho to bavit. Jakou dohodu udělal s Andrejem Babišem kolem ČEZ a jakou roli v tom hrají Motoristé?
Je možná symbióza Babiše s Tykačem na vládní úrovni? A jakou roli v tom hrají Tünde Bartha a Ivana Tykač?

Všechno začalo jako spor prezidenta republiky a ministra zahraničí. Dnes už to má také ústavněprávní podobu, protože minulý týden podal vládní poslanec Libor Vondráček pozměňovací návrh, aby hlavě státu byla odebrána pravomoc jmenovat vedoucí některých mezinárodních misí. Roztáčí se další kolo sporů, protože Petr Pavel musí chránit prezidentský úřad jako instituci, takže nejspíš to skončí další žalobou u Ústavního soudu.
Když před čtrnácti dny pronesl Andrej Babiš na adresu Ústavního soudu, že respektuje jeho rozhodnutí ohledně účasti prezidenta v delegaci na summit NATO, označil to novinář Martin Weiss za státnický postoj. Vydrželo to ovšem jen pár dnů a dnes je Andrej Babiš v čele protiprezidentského tažení.
Proč to dělá? Jednak se on i celá vláda obávají toho, že budou mít na summitu v Ankaře nepohodlného svědka svého kličkování před šéfy NATO. Zároveň se Babiš připravuje na prezidentské volby, protože si vyhodnotil, že Petra Pavla nechce mít v dalších letech na Pražském hradě, protože mu leccos z jeho politických plánů komplikuje.
Dosud ale neřekli podstatnou věc: co vlastně chtějí dělat v Ankaře? Jaká je česká pozice, s níž vystoupí na summitu? Z jakých zdrojů chtějí navýšit peníze na armádu?

O netradičních operacích, nemocech a vysokém školství jsme se tentokrát bavili s profesorem Markem Babjukem, přednostou Urologické kliniky v pražském Motole a současně děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Jsme svědky epidemie rakoviny prostaty? Znamená to, že ji dostane každý čtvrtý muž? Proč je výskyt nádoru močového měchýře čtyřikrát vyšší u kuřáků? Co říká tomu, že se testy PSA staly součástí volebního boje? Proč chtěl být od mládí operatérem? A jak probíhá moderní robotická operace? Kdo je za její výsledek zodpovědný – lékař, nebo robot? Jak při analýzách diagnóz spolupracují s umělou inteligencí?

Z injekcí testosteronu se stává lék na uvadající život. Jaká to však s sebou nese rizika? A nevyrábějí si zdravotnická zařízení závislé pacienty? Co říká zásadám nového vysokoškolského zákona? Proč souhlasí s omezením pravomocí akademického senátu a současně se obává vstupu politiků do rozhodování vysokých škol? Jde uřídit Univerzitu Karlovu, kde jsou vedle sebe soustředěny exaktní a humanitní obory, přičemž každý má jiná kritéria pro vědeckou práci?