Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy rozhodně nečekaly. Historici Michaela Lenčéšová a Václav Skořepa v podcastu vysvětlují, proč se Helsinky staly symbolem pro demokratickou opozici, jakou roli v takzvaném helsinském procesu sehrával československý exil, jak rozličně pojímal lidská práva a jak podporoval domácí opozici. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:52: Čím byl závěrečný akt Helsinek zlomový04:29: Reakce československého státu07:06: Zástupci československého exilu13:38: Přístup české a slovenské části exilu k lidským právům15:25: Role československého exilu a disentu v dodržování Helsinek18:01: Reakce Západu na československé snahy20:32: Následné schůze KBSE25:01: Československý exil v mezinárodním srovnání30:15: Outro
--------
30:48
--------
30:48
Pražské jaro: Když strana chtěla změnu
Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvání do našeho podcastu. Budeme se bavit o tom, co pražskému jaru předcházelo, kde se vzal "Jánošík Dubček" a proč to celé skončilo tak rychle a tak nekompromisně.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:53: Ekonomická situace Československá v polovině 60. let02:39: Šikova ekonomická reforma04:06: Začátky transformace komunistické strany7:29: (Ne)Úspěch ekonomických reforem 9:44: Prezident Novotný a jeho konflikty11:32: Dubčekova kritika (Novotného)17:36: První tajemník ÚV KSČ Dubček 19:06: Akční program a vedoucí úloha strany23:16: Zrušení cenzury, společenské změny33:11: Dva tisíce slov a ostrá reakce Moskvy39:36: Šlo invazi předejít?40:45: Outro
--------
41:29
--------
41:29
Demokracie ve stavu ohrožení – Loewensteinova teorie militantní demokracie
Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z ÚSD AV ČR povídáme o konceptu militantní demokracie, který vznikl ve 30. letech jako reakce na nástup fašismu. Dozvíte se, proč považoval jeho autor Karel Loewenstein výjimečný stav a omezování práv za nutnou obranu demokratického státu, proč ho fascinovalo meziválečné Československo, a jak se tento koncept promítá do současnosti.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata00:00: Intro00:38: Definice a vznik teorie militantní demokracie06:13: Reakce na fašismus a rizika teorie10:44: Inspirace předválečným Československem13:46: Teorie v poválečném Německu 20:36: Současné příklady 22:37: Loewensteinova teorie v ústavním pořádku České republiky31:52: Outro
--------
32:06
--------
32:06
Evropa po druhé světové válce: Kontinent v pohybu
Druhá světová válka skončila masivní migrací. Miliony lidí se ocitly na cestě – vojáci, uprchlíci, vězni, nuceně nasazení. Jak moc se změnila demografická mapa Československa? O poválečné repatriaci, vykořenění a integraci mluví historička Jana Paseková Kasíková a historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:46: Organizace návratů po druhé světové válce10:07: Repatriace "poněmčených" dětí15:02: Přijetí navrátilců21:38: Pomoc pro repatrianty a jejich integrace29:47: Podobnosti migrace po druhé světové válce s migrací po válce na Ukrajině34:18: Outro
--------
34:36
--------
34:36
Když zmizí továrna
Zavřít fabriku neznamená jen propustit zaměstnance. Dopady to má na celé město – jeho prostor, rytmus i identitu. V této epizodě se s historikem Vítězslavem Sommerem z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR a novinářem Danielem Novákem ze Seznam Zpráv zaměřujeme na to, co je deindustrializace, jak se průmysl proměňoval v minulosti a v jaké kondici je dnes.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon KukačTémata00:00: Intro01:01: Pojem deindustrializace02:38: Deindustrializace v minulosti04:13: Deindustrializace v Ostravě – huť Liberty08:09: Příčiny deindustrializace 13:29: Přístup k deindustrializaci ve státech EU18:44: Negativní případy české deindustrializace20:36: Továrny v Československu za socialismu a jejich společenská role24:12: Význam státu v deindustrializaci28:42: Má Česko budoucnost postavenou na průmyslu?38:58: Outro
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., spustil 10. května 2023 nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přibližuje posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplňuje tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá.
Polska